THE CURE - Songs Of A Lost World
Návrat po šestnácti letech. Navíc víceméně autorská deska Roberta Smitha. Navazují na nejlepší kousky své diskografie a současně se zbytečně neopakují. Poslouchám to poslední dva týdny a moje dojmy stále rostou.
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Pravověrný zlostný black metal říznutý deathem, thrashem a dalšími vlivy v této kvalitě u nás nevychází každý den, proto se zkusme krátce pozastavit nad počinem volyňských AVENGER, kteří již před nějakou tou dobou překročili osmnáctiletý práh dospělosti. „Feast Of Anger – Joy Of Despair“ je album nabízející neuvěřitelnou atmosféru i rezavé kytarové hradby z černého kovu ze staré školy, které kladou důraz na melodické linky. Zamlžený skřetí vokál je rozostřen efekty, jež mu dávají netradiční zajímavé zabarvení, a i díky němu je atmosféra podstatné slovo, které zde hraje výraznou roli. Od ambientně noisových meziher až po neprostupné hutné navýškované kytarové temno, které dobarvuje skladby. Mrazivý dech, jenž je vlastní této černokovové bestii, je doplněn texty v tuzemštině, které však místy působí trochu úsměvně. Při vlastním poslechu nicméně do skladeb výtečně zapadají a dokreslují celkový opar zkázy a zmaru, vyvěrající z této fošny jako smradlavé bahno z přeplněného kanálu při přívalovém dešti. Precizní a dokonale padnoucí je i zvukové opracování, ke kterému nelze mít výtky. Vzhledem k nestálému obsazení již mnozí udělali nad touto sebrankou kříž, nicméně AVENGER se jako nesprávně usmrcená zombie stále vracejí a je jasné, že to není jen bezvýznamné plácání do vody. Dovolím si konstatovat, že tento materiál patří k tomu nejlepšímu, co tu v černokovovém ranku za poslední pětiletku vzniklo.
7,5 / 10
MCMXCII - MMXII (kompilace) (2012)
Bohemian Dark Metal (2012)
Minster Of Madness / The Black Zone (kompilace) (2009)
Feast Of Anger - Joy Of Despair (2009)
Live In Volyně 2006 (DVD) (2007)
Live At Open Hell Fest, 2003 (Live) (2004)
Godless (...Assuming The Throne Of Immortality...) (2003)
Fall Of Devotion. Wrath And Blasphemy (1999)
Vydáno: 2009
Vydavatel: DEATHGASM Rcs. (USA) + GROM Rcs. (Srbsko)
Stopáž: 40:00
-bez slovního hodnocení-
Návrat po šestnácti letech. Navíc víceméně autorská deska Roberta Smitha. Navazují na nejlepší kousky své diskografie a současně se zbytečně neopakují. Poslouchám to poslední dva týdny a moje dojmy stále rostou.
Bilanční a v rámci možností i moderní album zároveň. Typičtí BODY COUNT místy výrazně oživení působením hostů. Album sotva překvapí něčím neotřelým, ale dá se mu odolávat jen do prvního výkřiku "madafaká". Pak už je to zase všechno zpátky v 90's.
Faust a spol. tentokrát více přitlačili na pilu a natočili o poznání méně přátelskou desku. Více black metalu a méně zjemňujících prvků. I tak je materiál pěkně diversifikovaný, jen je méně přístupný a chybí mu ona zpěvnost, vzletnost a naléhavost.
Čistý death/doom. Špinavý, jeskynním marastem až po krk nasáklý. Ale také spíše jednoduchý, držící se jako klíště žánrových standardů bez nejmenší ochoty alespoň základně experimentovat. Co mu však nechybí, je tolik potřebná neotesanost a hrubozrnnost.
Nejvíce přístupná deska GAEREA. Portugalci sice stále preferují rychlá tempa, ale materiál zároveň různě zahlazují, kudrnatí a zjemňují. A vesele do něj integrují jeden post-metalový prvek za druhým. Black metal pro masy, nicméně velmi pěkně složený.
(Raw) blackmetalový projekt z pokojíčku se vším všudy. Tentokrát za materiálem stojí osoba pohlaví něžného. Slyším za tím trochu SATANIC WARMASTER, SARGEIST, ORDER OF NOSFERAT a nebo také WINTER LANTERN. Jednoduchá, leč dobře poslouchatelná deska.
Debutové album hardcore kapely, která je složena ze členů ve svém žánru vyhlášených švédských skupin OUTLAST a VICTIMS. Dvacet minut nekompromisního nátěru brousícího až do oblasti crustu.